Van Mieu
| Van Mieu | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1070 |
| Poloha | |
| Adresa | Hanoj,  Vietnam |
| Souřadnice | 21°1′43″ s. š., 105°50′8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám literatury Van Mieu[1] [2] je chrám ve městě Hanoj v severním Vietnamu, který je zasvěcen Konfuciovi. Chrám byl postaven v roce 1070 v době, kdy vládl císař Lý Thánh Tong. V letech
1076 až 1779 v něm sídlila Imperial Academy, první vietnamská univerzita. Van Mieu je jedním z několika chrámů ve Vietnamu, který je zasvěcen Konfuciovi, mudrcům a učencům. Chrám se nachází jižně od císařské citadely Thang Long. Různé pavilony, sály, sochy a stély lékařů jsou místa, kde se konaly obřady, studijní sezení a přísné zkoušky Dai Viet. Chrám je zobrazen na zadní straně 100 000 vietnamské bankovky dong.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Van Mieu byl postaven v roce 1070 a poprvé byl rekonstruován během dynastie Tran (1225–1400). Téměř dvě století, navzdory válkám a katastrofám, si chrám uchoval starobylé architektonické styly mnoha dynastií i vzácné relikvie. Až v letech 1920, 1954 a 2000 proběhly velké opravy.[3]
Byly zde postaveny i sochy Konfucia a jeho čtyř nejlepších žáků: Yan Hui, Zengzi, Zisi a Mencius. Studovali zde i kurunní princové.[4] V roce 1076 byla v chrámu za vlády císaře Lý Nhan Tonga zřízena první vietnamská univerzita neboli Imperial Academy, aby vzdělávala vietnamské byrokraty, šlechtice, královskou rodinu a další členy elity. Univerzita působila od roku 1076 až do roku 1779. V roce 1802 založili panovníci dynastie Nguyen hlavní město Hue, kde založili novou císařskou akademii. Za francouzského protektorátu v roce 1906 byl Van Mieu registrován jako Monument historique. V letech 1945-1954 Francouzi zbrourali část chrámu, aby vytvořili další místo pro nemocnici Saint Paula, protože kapacita nemocnice byla již plná. V dobách války, v letech 1920 a 1947 probíhaly restaurátorské kampaně pod vedením École française d'Extrême-Orient (Francouzská škola Dálného východu).[5]
Rozložení
[editovat | editovat zdroj]
Uspořádání chrámu je podobné jako u šan-tunského chrámu Čchü-fu v Konfuciově rodišti. Rozkládá se na ploše více než 54 000 m2, včetně jezera Van, parku Giám a vnitřních nádvoří.[6] Před velkou bránou stojí čtyři vysoké sloupy. Po obou stranách sloupů jsou dvě stély, které přikazují jezdcům sesednout z koní.
Do chrámu vedou tři cesty. Prostřední cesta byla vyhrazena pro panovníka, cesta vlevo zas pro administrativní mandaríny a cesta vpravo pro vojenské mandaríny. Interiér areálu je rozdělen do pěti nádvoří. První dvě nádvoří jsou klidné oblasti se starými stromy a upravenými trávníky, kde učenci odpočívali daleko od hluku vnějšího světa. Zvon, který je umístěný nad hlavní bránou sloužil k upozornění, že tudy prochází důležitá osoba a byl přidán do Van Mieu v 19. století. Tento zvon byl vyroben z bronzu a mohli se ho dotýkat pouze mniši. Lze na něm nalézt několik vzorů včetně obrysu fénixe, který představuje krásu a draka, který představuje sílu. Oba tyto symboly se používají k označení královny a císaře. Zvon najdete ve všech pagodách ve Vietnamu.
První nádvoří
[editovat | editovat zdroj]První nádvoří se rozprostírá od Velkého sloupoví k Dai Trung, který je lemován dvěma menšími branami.
Druhé nádvoří
[editovat | editovat zdroj]Druhé nádvoří je známé jako velké centrální nádvoří. Představuje pavilon Khue Van. Toto jedinečné architektonické dílo bylo postaveno v roce 1805 a je to symbol dnešní Hanoje. Uvnitř visí ze stropu bronzový zvon, kterým se zvoní při výjimečných příležitostech. Vedle pavilonu se nachází brány Súc Van a Bi Van. Na prvním a druhém nádvoří jsou tapiory (keře vyřezané do určitých tvarů), které představují 12 zvířat zvěrokruhu.
Třetí nádvoří
[editovat | editovat zdroj]
Na třetí nádvoří se vstupuje z pavilonu Khue Van. Na nádvoří je studna Thien Quang, po obou jejích stranách stojí dvě velké síně, ve kterých jsou uloženy poklady chrámu.
Doktorské kamenné stély
[editovat | editovat zdroj]Stavba kamenných stél začala v roce 1484 za císaře Le Thánh Tonga, ten vztyčil 116 stél, které byly vyřezány do tvaru želv. Želva je jedním ze čtyř svatých tvorů národa – dalšími jsou drak, jednorožec a fénix. Želva je symbolem dlouhověkosti a moudrosti.
Nyní zbývá 82 stél, jsou na nich vyobrazena jména a rodiště 1307 absolventů, 82 tříletých královských zkoušek. V letech 1442 až 1779 uspořádala 81 zkoušek dynastie Le a jednu dynastie Mac.[7] Staré čínské rytiny na každé stéle chválí zásluhy panovníka a uvádí důvod konání královských zkoušek. Zapisují také mandaríny, kteří byli pověřeny organizací zkoušek. Dříve bylo běžné třít kamenným želvám hlavy, ale nyní existuje plot, který v tomto lidem zabraňuje, aby se želvy zachovaly. Stély byly v roce 2011 zapsány do seznamu UNESCO Paměť světa.
Čtvrté nádvoří
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Na čtvrté nádvoří se vstupuje branou Dai Thánh. Toto nádvoří je srdcem komplexu. Na nádvoří stojí dva sály a jejich původním účelem bylo umístění oltářů pro 72 nejváženějších učedníků Konfucia a Chu Van Ana (rektor Imperiální akademie). Uprostřed čtvrtého nádvoří je Dům obřadů. Další budovou je Thuong Dien, kde je uctíván Konfucius a jeho čtyři nejbližší žáci. Ve svatyni se nacházejí i oltáře deseti vážených filozofů. Tyto pavilony odrážejí styl počátku 19. století. Malé muzeum zobrazuje inkoustové studny, pera, knihy a osobní artefakty patřící některým studentům, kteří v chrámu studovali.
Páté nádvoří
[editovat | editovat zdroj]V roce 1077 nařídil císař Lý Nhan Tong stavbu císařské akademie jakožto pátého nádvoří. Jako studenti byli vybráni gramotní mandaríni. V roce 1236 byla akademie rozšířena. Tento vývoj zahrnoval dům Minh Luan a Svatyni Khai Thánh, která byla postavena na počest Konfuciovým rodičům. V roce 1946 během první války, která probíhala v Indočíně bylo nádvoří zničeno. V roce 2000 poté bylo páté nádvoří zrekonstruováno. Návrh nového pátého nádvoří vycházel z tradiční architektury v souladu s okolními památkami chrámu. Bylo postaveno několik budov včetně přední budovy, zadní budovy, levé a pravé budovy, zvonice a bubnu. Nádvoří Thái Hoc zaujímá 1530 m2 z celkové plochy chrámu 6150 m2.[8]
Přední budova má řadu funkcí, pořádají se tam obřady na památku kulturních učenců, vědecké aktivity a další kulturní akce. Zadní budova má dvě úrovně. V přízemí je socha Chu Van Ana a ukazuje exponáty chrámu a akademie s ukázkou konfuciánského vzdělávání ve Vietnamu. Horní patro je věnováno třem panovníkům, kteří si nejvíce zasloužili o založení chrámu a akademie: Lý Thánh Tong (1023–1072), který založil chrám v roce 1070, Lý Nhan Tong (1066–1127), který založil Císařskou akademii a Le Thánh Tong (1442–1497), který v roce 1484 nařídil vztyčení želvích kamenných stél.
Studie na Imperiální akademii
[editovat | editovat zdroj]Organizace výuky a učení na Císařské akademii začala v roce 1076 za dynastie Lý a dále se rozvíjela v 15. století za dynastie Le. V čele akademie stál rektor a prorektor. Profesoři akademie měli různé tituly.
Mnoho studentů žilo a studovalo v chrámu. Většina z nich složila regionální zkoušku již před zápisem na akademii. V průběhu studia na akademii se studenti zaměřovali na diskusi o literatuře a také na básně. Učili se čínštinu, čínskou filozofii a čínskou historii. Měli učebnice, které byli vytištěné na papíře a nacházeli se jak v čínštině, tak ve vietnamštině. Četli Čtyři knihy: Velké učení, Nauka o průměru, Analekty a Mencius. Dále to bylo Pět předkonfuciánských klasik: Klasika poezie, Kniha dokumentů, Kniha obřadů, Kniha změn a Jarní a Podzimní letopisy. Studenti se zapisovali buďto na tři roky nebo až na sedm let. Každý měsíc měli menší testy a ročně čtyři velké. Úspěch ve zkouškách byl potvrzený Ministerstvem obřadů. Císařská akademie byla největším centrem v zemi.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Uniformy studentů císařské akademie -
Orchestr provozující tradiční hudbu na počest královských zakladatelů a Konfucia -
Čtvrté nádvoří -
Páté nádvoří, areál císařské akademie -
Chrám literatury -
Vstupní brána chrámu -
Bronzový zvon -
Mandarínský rituál 1 -
Mandarínský rituál 2 -
Mandarínský rituál 3 -
Hudební nástroje v chrámu literatury -
Pamětní deska -
Velký buben v chrámu -
Historický pohled na hřbitov
.jpg)
.jpg)
_(38495016651).jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ĐIỆP, Ngô Hoài; THANH, Đỗ Hồng. Văn hóa Trung Hoa phản ánh qua thành ngữ có chứa chữ “火” (HUO) trong tiếng Hán (So sánh với văn hóa Việt Nam thông qua thành ngữ chứa chữ “Hỏa”, “Lửa” trong tiếng Việt). Tạp chí Khoa học Ngoại ngữ. 2021-12-21, čís. 67, s. 96–106. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 1859-2503. DOI 10.56844/tckhnn.67.93.
- ↑ News - Events - english.hanoi.gov.vn. english.hanoi.gov.vn [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-22.
- ↑ VIETNAMPLUS. Exhibition showcases preservation of Van Mieu Temple of Literature | Culture - Sports | Vietnam+ (VietnamPlus). VietnamPlus [online]. 2023-02-16 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MENNERICH, Daniel. Hanoi VN - Văn Miếu - Quốc Tử Giám Temple of Literature 06. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ TÂN, Trân Hàm. V. Étude sur le Vǎn-miêu de Hanoi (Temple de la Littérature). Bulletin de l'Ecole française d'Extrême-Orient. 1951, roč. 45, čís. 1, s. 89–118. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 0336-1519. DOI 10.3406/befeo.1951.5513.
- ↑ NEWS, VietNamNet. Báo VietnamNet. VietNamNet News [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (vietnamese)
- ↑ KIM, Hyun-jae. A study on the doctor’s stone stele of the royal exam at Van Mieu-Quoc Tu Giam in Hanoi, Vietnam. The Vietnamese Studies Review. 2022-12-31, roč. 20, čís. 2, s. 143–169. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 2005-5331. DOI 10.31535/vs.2022.20.2.143.
- ↑ Temple of Literature, Hanoi. placeandsee.com [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Van Mieu na Wikimedia Commons
